Bývalé židovské ghetto, historie nýrských Židů

Rybářská ulice je bývalé židovské ghetto, kde stávala židovská synagoga a židovská škola. Před druhou světovou válkou obnášel počet obyvatel židovského původu asi 10 % obyvatelstva města. Za okupace se mnohým podařilo včas uprchnout do ciziny, ale velké množství nýrských Źidů zahynulo za okupace v koncentračních táborech.

Přesný rok, kdy se usídlily první židovské rodiny v Nýrsku není znám, dokonce ani přibližná doba. Jako v ostatních západočeských městech a sousedních Janovicích nad Úhlavou mohlo vzniknout židovské osídlení už v 15. století. Nejstarší písemná zpráva, jmenující nýrské Židy usedlé už před r. 1618 je z úředního soupisu Židů z r. 1724. Mezi tehdy jmenovanými židovskými obyvateli se objevuje i Mayer Bloch se syny Lazarem a Mojžíšem. Tato rodina se tu zachovala až do 20. stol. Ve spisech z r. 1670 je jmenován už tehdy zemřelý Žid „Daniel z Nýrska“, který zanechal větší majetek

Od roku 1799 bylo na území bystřického panství 96 familiantských míst (počet rodin, které mohly na území tohoto panství žít), a ty se rozdělily hlavně na: Nýrsko - 23, Strážov - 24, Dešenice - 9, Milence -1 a Bystřice - 2 . Celkem žilo v Nýrsku v r. 1890 197 Židů a s okolními vesnicemi patřícími do soudního okresu Nýrsko 288 Židů. Podle zemského katastrálního výkazu z r. 1713 byl zdejší obchod v rukou asi 20 židovských rodin, které podnikaly v oborech: peří, vlna, sukno, plátno, kůže, koně, dobytek a různé kramářské zboží. Mezi Židy byli také tři řezníci.

Z roku 1713 máme doloženou existenci židovského ghetta ( Judenwinkel), což byla jihovýchodní část města, trojúhelníkového půdorysu, přibližně v místech okolo dnešního poštovního úřadu. Domy byly postaveny bystřickou vrchností původně ze dřeva a natěsnány na sebe. Měly dvojí číslování, a to římské I. – XVIII. z r. 1771 a arabské z r.1880. Vstup tvořila nynější Rybářská ulice. Z roku 1727 je doloženo v Dolním Nýrsku 16 domů a v Horním Nýrsku jeden dům. Přístupová cesta do ghetta byla na noc uzavírána řetězem. Tyto domky byly postupně skupovány židovskými obyvateli do jejich vlastnictví. Roku 1798 a 1861 jsou zaznamenány dva velké požáry, při kterých vždy shořela synagoga, židovská škola i všechny dokumenty. Po II. svět. válce byla většina těchto domů zbořena, šest z nich se zcelilo do tří budov ( Česká pošta, potraviny SPAR a mezi nimi č.p.136 – bývalá židovská škola s rabinátem). Od r. 1867 se mohli Židé svobodně usazovat i mimo ghetto.


Plán Dolního Nýrska z r. 1727, žid. ghetto vyznačeno žlutě

Židovská náboženská obec měla svoji samosprávu a své představené :

Eduard Jeiteles 1894 – 1906, Eduard Vogel 1906 – 1911, David H. Bloch – 1911- 1917, Ignatz Bloch 1917 – 1920, Leopold Goldbach 1920 – 1926, Siegfried Bernt 1926 – 1929, Franz Stein 1929 – 1933, Karl Jetter (velkoobchodník s dřívím) 1933 - ?

Roku 1797 postavila židovská obec na místě č.V synagogu, jako náhradu za starší, vyhořelou. V r. 1861 byla zničena požárem a obnovená v klasicistním slohu. Zbořena kolem r. 1958. Poslední rabín byl Emil Klauber, který podle údajů z r. 1930 zajišťoval bohoslužby v synagoze a výuku náboženství na státních školách. Jeho předchůdci: rabín Nagel 1865 – 1873, rabín Stern 1873 – 1876, rabín Max Reiser 1876 – 1913, rabín Arpad Hirschberger 1913 – 1915, rabín Schapira 1915 – 1917, rabín Beck 1918 – 1920.


Nýrská synagoga z r. 1957, foto H. Pulánek

 

V domě č. p. 136 byla židovská škola s bytem rabína. Učitelé bydleli v pronájmu v různých domech. V r. 1713 zde byli učitelé Samuel Abraham a Lebel Herschel, kteří dostávali od židovské obce ročně 30 zlatých.V r.1724 byl učitelem Samuel Joachim Peck z Prahy a Moises Helischau, v r. 1774 Herschl Löwy Lipman, r. 1775 Leihmann. Učitel zastával také úřad kantora (předzpěvák).

Židovští obchodníci v Nýrsku kolem r. 1930 : Sigmund Bloch, Alfred Bloch, Heřman Bloch, Jakub Bloch, Karel Eckstein, Bedřich Schwarz, Luisa Blochová, David Bloch, Karel Jetter, M. Bloch, Ignác Jejteles, Marek Bloch, Emil Bloch, Josef Hahn, Marie Schwarzová. Notář : Dr. Hugo Kirsch.  Advokáti: Dr. Ignác Bloch, Dr. Adolf Bloch.

Židovská náboženská obec v Nýrsku byla zrušena nacisty 8.10.1938. Většina židovských obyvatel ještě před příchodem nacistů r.1938 z Nýrska emigrovala, nebo odešla do vnitrozemí. Ve městě po nich celkově zůstalo 48 prázdných domů, 5 hospodářství, 3 továrny, 1 synagoga, 1 prázdná tovární budova a 1 stavební parcela.

Ze současného okresu Klatovy bylo umučeno téměř 600 osob, mezi nimi i v době deportace 95- letá žena a pětiměsíční kojenec. Válku přežilo kolem 50 osob.

Po válce v Nýrsku židovská náboženská obec nebyla obnovena. Někteří z těch, co přežili, se po válce vystěhovali do Izraele.

(c) Text: Irena Vaňkátová, Muzeum Královského hvozdu o.s.